Vzhledem k mým zkušenostem ze závodění a technické zvídavosti ohledně vybavení na in-line rychlobruslení jsem se rozhodl vytvořit tento návod, jak správně vybrat in-line kolečka přesně podle toho, co od nich očekáváte.
Takovýchto článků na webu jistě najdete veliké množství, proto se ho pokusím napsat tak, abyste po jeho přečtení měli opravdu jistotu správného výběru. Pokud byste i přesto nakonec trochu váhali, rád se vám budu věnovat i osobně a klidně mi neváhejte napsat přes kontaktní formulář nebo chat dole na stránce.
Jak tedy začít s výběrem:
1. Velikost koleček?
Prvně je potřeba mít jasno, jaká kolečka máte teď a jaká největší velikost koleček se vejde do vašich bruslí. Ve většine případů je tento údaj uveden na rámu(šasi) ve formátu 4x84mm, 4x90mm či podobně. Existují i rámy, které mají různé velikosti koleček, kde se udává například 90-90-100-100, což ukazuje na jednu brusli odpředu dozadu, že máte vpředu menší kolečka (90mm) a vzadu 100mm. Pokud tento údaj nikde nenajdete, podívejte se na kolečka, pokud nebudou úplně sjetá, tak na nich naleznete dva údaje - velikost v milimetrech - 80 - 125mm v současné době a tvrdost (v označení 80a, 85a, 87a apod., případně FIRM, XFIRM či XXFIRM). Když máme tedy jasno, jakou velikost koleček hledáme, postoupíme dále.
2. Kde nejčastěji bruslíme a jakou tvrdost zvolit?
Důležité je si uvědomit, jaká máte očekávání od vašich bruslí, zda chcete abyste byli jistí a raději trochu pomalejší, nebo zda chcete kolečka na posouvání vlastních rychlostních rekordů. K tomu nejlépe poslouží právě otázka, kde nejčastěji bruslíte a jak takové bruslení vypadá. Co je důležité, je množství zatáček a hrubost asfaltu. Poté platí pravidlo, že čím méně zatáček a hladší povrch, tím volte tvrdší kolečka, naopak na hrubší asfalt či do ostřejších zatáček volte měkčí varianty. Je to proto, že v zatáčkách potřebujete jistotu přilnavosti, aby vám brusle nepodklouzla a poté také aby vás na hrubém asfaltu brzy nebrněla celá chodidla, od čehož pak často bolí záda
3. Jak je to s hmotností bruslaře?
Co se týká hmotnosti a případně agresivitě jízdy bruslaře, tak tam je to více na zamyšlení. Pokud vážíte pár kilo a chcete se skvěle svézt, pak platí poučka k výběru tvrdosti z předchozího odstavce. Pokud však máte nějaké to kilo navíc a chcete ho shodit, či začít s aktivním tréninkem, tak stojí za zvážení volba měkčích koleček. Proč je tomu tak? V případě čtyř-kolečkové brusle máme v kontaktu se zemí vlastně pouze čtyři malé plošky, jejichž plocha závisí na tvrdosti koleček a tudíž velikosti jejich deformace. Čím je poté větší hmotnost či síla(agresivita odrazu) bruslaře, tím větší třecí síla je potřebná pro udržení kolečka v pevném spojení se zemí během odrazu, aniž by uklouzlo.
Tento jev můžete vidět na obrázku níže, kde se zatížením roste styčná plocha kolečka a tudíž nabízí lepší přilnavost.
4. Jednovrstvá nebo dvouvrstvá kolečka?
Kolečka se dají pomyslně rozdělit na hobby/fitness kolečka a na závodní kolečka. Ještě před cca 10 lety byla všechna kolečka pouze jednovrstvá a rozdíl byl jen ve složení materiálu, z něhož je kolečko uděláno (urethanu), nicméně od té doby šel pokrok velice rychle kupředu a mezi závodníky se začala používat jedině dvouvrstvá kolečka, se kterými jako první přišla firma MPC v modelech VariableTraction, StreetFight a posléze legendární kolečka RoadWar, která právě odstartovala boom dvouvrstvých koleček. V současnosti je vlajkovou lodí kolečko MPC Black Magic, od jiných značek to je pak například Matter G13 či CodeWhite, nebo Rollerblade Hydrogen Pro, či Bont RedMagic a Avanger, kde si jistě všimnete souvislosti v názvech. Jo to proto, že všechna tato kolečka kromě G13 a CodeWhite vycházejí z jediného konceptu – koleček BlackMagic vyráběných přímo pod značkou MPC.
Jedná se o patentovanou technologii, podle které se gumová část kolečka vyrábí ze dvou různých složek. Vnitřní - měkčí vrstva (tzv. flexband), zaručuje přizpůsobivost kolečka na podmínky jízdy. Zaručuje ideální styčnou plochu kolečka s asfaltem, ani malou (zapříčinila by klouzání), ani zbytečně velkou (zpomaluje jízdu). Tvrdší, vnější vrstva zajišťuje co nejnižší valivý odpor a tedy co nejvyšší rychlost. Také je díky vyšší tvrdosti trvanlivější.
Jednovrstvá kolečka mají pouze jednu vrstvu - nemají vnitřní flexband, takže přizpůsobivost kolečka není taková a tuto funkci zastává vnější urethan (viz odstavec o tvrdosti). Jejich výroba je však podstatně jednodušší a levnější, což se pochopitelně promítne i do nižší ceny ve srovnání s dvouvrstvými kolečky.
5. Co mi přinese volba dvouvrstvých koleček? Pozná to hobby bruslař vůbec?
Tyto dvě otázky jsou naprosto jednoznačně nejčastějším dotazem, když zákazníkům představuji concept dvouvrstvých koleček a jsou naprosto pochopitelné, protože hobby bruslař nepotřebuje bezpodmínečně takovou přilnavost a rychlost jako závodník. Proč by tedy měl investovat vice peněz za něco, co nepotřebuje? Není to však tak úplně pravda. Ze zkušeností mohu potvrdit, že každý hobby bruslař, který dal na mé doporučení a vyzkoušel dvouvrstvá kolečka, tento rozdíl velmi výrazně cítil. Veliký rozdíl totiž kolečka přinášejí díky měkkému středu nejen v rychlosti, ale take v pohodlí jízdy a filtrování vibrací. Jízda na dvouvrstvých kolečkách je podstatně klidnější a rozhodně vás nebudou tak rychle a tak moc brnět nohy, když pojedete na trochu hrubším asfaltu. Pomáhá to tedy i pro odlehčení od bolesti zad, která často úzce souvisí s vibracemi do chodidel. Navíc I fitness bruslaři vnímají jízdu na dvouvrstvých kolečkách jako bezpečnější a jako “s dobrými tlumiči v autě”, kdy kolečka neodskakují od asfaltu a perfektně přilnou a drží.
6. Jaký rozdíl udělá plastový střed kolečka?
Jistě si take při výběru koleček všimnete různých středových plastů, na kterém je kolečko postaveno. I tato část hraje velikou roli, ačkoliv je často při výběru zanedbávána. Říká se tomu jádro/náboj kolečka (v angličtine se používá termín hub = náboj/střed kolečka). V případě levných koleček je jádro tvrdší a méně poddajné, takže nedává kolečku možnost se přizpůsobit během skluzu či odrazu. Jde však opět o cenu za nízké výrobní a prodejní náklady. Lepší kolečka pak vždy mají různým způsobem řešenou fyziku kolečka tak, aby jádro podpořilo reagování na fázi odrazu a pomohlo tak lepší přilnavosti kolečka. Bývá to řešeno různě, nicméně firma MPC, která je v závodech na dráze a zatáčkách jedničkou, využívá system devíti lamel/lopatek, které mohou při zatížení snadno distribuovat sílu, kam je zrovna potřeba (obrázek níže).
7. Liší se nějak další rozměry koleček, než jen poloměr?
Ve většině případů mají kolečka standardní rozměry, co se týká šířky kolečka. I tak se najdou i výjímky a experimentuje se s užšími kolečky pro zmenšení valivého odporu, nicméně širší kolečka se nedělají, tam vždy platí, že se musí vejít do rámu (šasi pod botou), takže se dodržuje šířka 24mm. Stejně tak je již takřka standard využívat ložiska s označením 608, což odpovídá vnějšímu průměru 22mm a vnitřnímu 8mm. Narazit se však stále dá i na kolečka pro takzvaná mikroložiska (značení 688), nicméně už se moc nepoužívají, protože tato ložiska nemají takovou odolnost na zatížení a snadněji se tedy ničila.
Toto je asi poslední faktor, na který je potřeba dát pozor, tak doufám, že vám tento návod pomůže a jak jsem psal na začátku, klidně se na mě neváhejte obrátit o radu, rád se vám budu věnovat:-).